[ Obsah | Zobrazit menu ]

Tři zkoušky života v jednom týdnu

Napsáno dne 2. dubna 2007 - Zobrazeno 2 629x

Minulý týden byl opravdu jednou velkou zkouškou mého života. Ptáte se proč? Začneme hezky pomaličku a pozvolna.

První zkouška života

V pondělí jsem si, asi jako většina žáků naší třídy, uvědomil, že do odevzdání naší závěrečných prácí zbývá už jenom 5 dní. No co se dalo taky dělat, programátorská sekce naší třídy jela nonstop beze spaní, aby jejich program byl hotový co nejdříve. K tomu ještě vytvoření dokumentace. Dokumentace byla celkem jednoduchá, vytvořit 10 stránek textu není zas tak velký problém, navíc když tam nakopírujete části zdrojových kódů, nastavíte řádkování na 1,5 a velikost písma 12. Horší však byla další část a sice prezentace. Prezentace neměla dána specifika a pro 90% z nás to byla první prezentace v životě. Nadlidský výkon! Já sám (s Katkou) jsem ji tvořil asi 4 dny a teď po odevzdání práce bych ji ještě na spoustech místech upravil. Den před odevzdáním bylo zajímavé sledovat, jak mezi námi kolovaly spousty různých typů prezentací a taky spousty různých verzí. Získal jsem zkušenosti, které si zde zvěčním.
Typy prezentace:

  • Stručná a jednoduchá, musíte však u ní umět dobře vykládat a umět se vyjádřit
  • Hodně obsáhlá, spousty textů a obrázků. Je předpokladem, že prezentující se neumí zdaleka tak dobře vyjádřovat

Když jsem odevzdával práci, cítil jsem v sobě velice příjmený pocit. Byla to první velká věc v mé cestě životem, která byla dokončena, zpracována a dotáhnuta do poslední čárky. Uff, ale dalo to práce! To vám teda řeknu!

Druhá zkouška života

Nevím co mě to napadlo, asi vnitřní potřeba, nápad rodičů, možná snad potřeba být užitečný, nebo se snad dokonce stát dospělejším. Sám ani nevím, ale každopádně toho nelituji.
Jak jsem psal o mé týdenní nemoci, asi ve čtvrtek mi volal pán s reakcí na moji žádost. Ani jsem nečekal, že by snad mohli odpovědět, byl to přecejenom už měsíc a půl, ale to asi je standardní časový interval. Po lehce nečekaném hovoru mě však naplnil dobrý pocit střídající se s obrovským steresem. Ptal jsem se sám sebe, proč právě já?
Uběhlo pár dní a v úterý jsem měl schůzku s tím pánem. Pracovní schůzku! Ano, čtete správně. Měl jsem svoji první pracovní schůzku s ředitelem IT oddělení. Byl jsem tak nerovózní, že jsem byl ještě hodinu po skončení pohovoru nervózní. Pohovor proběhl docela dobře, byla my vysvětlena náplň práce. (nejsem si jistý, zda můžu uvést nějaké bližší údaje a tak je radši vůbec neuvedu, co kdyby…) Výborná práce, avšak jediný zádrhel v současné době vidím v dopravě, neboť doposud nevlastním svůj vlastní povoz. Uvidíme.

Třetí zkouška života

Aby toho však nebylo málo, přidala se do toho další nabídka práce. Když jsem si ji vybíral před měsícem, bylo to spíše o zkusení, zda bych mohl uspět v práci, která by mě bavila. Den pohovoru se přiblížil a já jsem ve čtvrtek jel s ,,alfredem“ do Brna na pohovor. Ucházel jsem se o pozici Konstruktér, která by mě opravdu bavila, neboť prace v Inventoru je pro mě potěšením.
Vcházím do dveří a zdravím přítomného personalistu. Ten mě taky přivítá a usazuje mě na místo. Říká: ,,Tak, Pane Machalo, začneme trochu netradičně z druhé strany, jak jste na tom s jazyky?“. Inu, řekl jsem jak to je, že mi jde více angličtina než němčina a že si ji více pamatuji. Povídá: ,,Takže by vám nevadilo, kdyby jste mi něco pověděl anglicky?“ Takto zaskočený jsem snad ještě nebyl, tohle jsem opravdu nečekal, ale vyrvovnal jsem se rychle se skutečností, přivřel jsem ústa do povolených mezí slušnosti a souhlasil. Asi deset minut jsme si povídali anglicky o mě, o zaměstnání a o všem možném. Pak říkal, že teda ta angličtina by ušla a šli jsme dál. Detaily už nebudu prozrazovat, ale říkal, že se mi ozvou co a jak, tak uvidím. (Omluvte mě, nechám zde vzkaz pro Katku: mohla jsi se mě na to taky zeptat, vím že to neschavaluješ, ale myslel jsem, že jsi i tak dost zvědavá … co už)

Tohle už není zkouška

Dneska jsme měli ve škole výbornou přednášku o RedHatu. (Pro BFU: jedná se o něco jiný operační systém, než je Windows {opravdu něco takového existuje!!}, zadarmo a funkčně lepší jak Windows Vista)
Posluchárna ve škole byla plná programátorů, kteří zaujatě sledovali působivou prezentaci.
Soupisek důležitých odkazů, které byly umístěny v prezentaci:

Chtěl bych vám všem poděkovat za to, že se občas podívate na můj blog. V březnu jsem zde měl 2,5x více lidí jak v únoru nebo lednu. Opravdu děkuji moc. Těším se na ten den, až zde bude chodit tolik lidí, že ty statistiky zruším 🙂

Děkuji za pozornost při čtení, snad vám tento příspěvek něco pěkného do života dal. Třeba alespoň něco ohledně těch pohovorů. Pište komentáře, děkuji.

Zařazeno v: Ze života.