blog Honzy Machaly

Do školy jsme dostaly zadání na úvahu. Snažil jsem se něco večer před hodinou vyplodit a myslim že se to docela povedlo, ale tak to snad radši posuďte sami!

Před několika lety bych nad touto úvahou trávil opravdu dlouhý čas a přemýšlel, co tím vlastně básník chtěl říct. Dnes je situace opravdu jiná, lepší. Už vím, že vzdělání je všudypřítomné, že ho člověk potřebuje ke svému životu. Ale nejenom člověk, všechno živé a nejen živé se potřebuje učit od svých rodičů a předchůdců. Kdybychom se neučili od svých předchůdců, tak kde bychom dnes byli? To bychom tady asi vůbec nebyli. To by zde byl život stále jenom v základní formě pár bakterií, pár blbých sinic a nic víc.

Vždy bude mít vzdělání hořké kořeny, ale také vždy bude mít sladké plody. U mě tomu nebylo jinak. I já začínal jako malý chlapeček, který se nechtěl učit a nechápal smysl učení v životě. Ale to už se teď změnilo. Dnes vím, že když se něco učím, tak mi to k něčemu bude. Dokonce i ta literatura nebo chemie, které mě opravdu nebaví mi k něčemu v životě budou. A proto se je stále snažím pochopit, naučit a využít. No uznejte sami, když už věnuji čas pro chemii, tak proč bych ji neměl využít

Chyba! Ano, stala se chyba v mém životě. Málo jsem se učil a budu na to doplácet celý zbytek života. Budu si to jistě dlouho vyčítat, proč jsem se neučil, když jsem mohl. A i moje děti na to doplatí. Až uslyším tu známou otázku: „A tatínku co je tohle?“ a nebo „Tatínku proč se to tak dělá?“ a já se budu snažit vyhnout otázce, nějak to zamluvit, aby nešlo vidět, že vlastně tatínek není tak chytrý, jak si dítě myslí.

Na konkrétní chybu ve vzdělání jsem narazil nedávno. Zrovna když se ve třídě objevily příušnice. Přemýšlel a vzpomínal jsem, ale nemohl jsem si vzpomenout na biologii. Na to, co nás paní učitelka naučila. I když biologie patřila mezi mé oblíbené předměty, tak jsem z ní zrovna neprospíval se samými jedničkami. Paní učitelka byla pro mě velice oblíbená, ale to nestačilo k tomu, abych se přinutil tu biologii opravdu naučit. Ale v dnešní době internetu nebyl problém si informace dohledat.

Na vzdělání však nejsou jenom věci, které se musíme učit a nebaví nás. Jsou zde i věci, které nás baví a rádi se je učíme. Pravděpodobně u těchto oblíbených oborů našeho vzdělání zůstaneme a budeme ho více a hlouběji rozvíjet.

Všichni studenti doufají, že to co se učí, že jim bude k něčemu dobré, že využijí dosaženého vzdělání pro svoji budoucí práci a že neskončí jako např.: kopáč kabelového vedení nebo na pozici uklizečky a jiného, skoro neplaceného zaměstnání. A proto se učíme hořké kořeny a doufáme ve sladké plody.